Americká revoluce

Datace

Hospodářský a politický charakter osad

13. kolonií na východním pobřeží amerického kontinentu, které zde Britové vytvořili, byly důležitým zdrojem surovin i odbytištěm zboží pro Anglii.

Vstahy Británie a osad

Vstah 13ti britských kolonií a monarchie byl zpočátku v 1. pol. 18. soletí vyvážený a toleratní. Změnu přinesla sedmiletá válka, která znamela posílení moci anglické monarchie. Od této chvíle se vzájemné vstahy zhoršují.

Britové po válce požadovali, aby válečné náklady nesly kolonie a proto zvedli v koloniích daně. Taktéž byly přijaty daňové a celní zákony následovány daněmi na cukr a jiné zboží dovážené z jiných než britských kolonií, zákonem o kolkovném (tzv. výslovný zákon - daň na veškeré tiskoviny) a Towshendovými zákony na papír, sklo, olovo a čaj.

Toto všechno mělo za následek, že osady začínají společně přemýšlet o řešení, argumentují, že nemají své zástupce v parlamentu a zvyšování daní proto znamená tyranii.

Bostonské pití čaje

Boston Tea Party (Bostonské pití čaje) - 16. prosince 1773 bostonští obyvatelé převlečení za indiány vnikly na lodě Východoindické společnosti a vyhodili naložený čaj v hodnotě 17 000 liber do moře. Reagovali tak na právo dovážet do kolonií čaj bez cla, kterou Východoindická společnost získala a zaplavila tak trh s čajem.

Jiří III., anglický král, reaguje několika zásahy proti osadám, zejména proti Bostonu - uzavření bostonského přístavu, zákaz schůzí a umístění vojenské posádky v Massachusetts.

1. kontinentální kongres

Konal se r. 1774 ve Filadelfii, vyhlášen bojkot anglického zboží, počínání monarchie označeno za protiústavní, výzva k zakládání ozbrojených milic.

2. kontinentální kongres

Konal se r. 1775 ve Filadelfii, rozhodnuto o vytvoření kontinentální armády, do čela postaven Waschington, nabídli i kompromis, pokud by byly splněny podmínky kolonií, to britský král odmítl.

Prohlášení nezávislosti

Deklarace o nezávislosti a Unii byla vyhlášená 4. července 1776. Autorem byl T. Jefferson. Obsahuje zdůvodnění proč se museli kolonie s mateřskou zemí rozejít. Osamostatnění vzbouřených kolonií.

Výsledky mírových jednání ve Francii

3. 9. 1783 byla ve Francii podepsána Pařížská mírová smlouva (ratifikace z předběžné mírové dohody v roce 1782). Britové se stáhli a podstoupili Američanům i území indiánů mezi Apalačským pohořím a řekou Mississippi. Uznání USA.

Články konfederace

Články konfederace stoupily v platnost 1. března 1781, podle nich představuje Kongres zákonodárnou moc, rozhoduje o válce a míru, zahraniční politice. Neexistuje ústřední výkoná moc. 1. ustava.

Ústava federace

Pro nedokonalost 1. ústavy zaznívaly hlasy pro revizi, jejichž výsledkem vstoupila 4. března 1789 Ústava federace v platnost. Podle ní Kongres (tvořen Senátem a Sněmovnou reprezentantů) představuje zákonodárnou moc, moc výkonou představuje prezident a federálním soudním orgánem se stává Nejvyšší soudní dvůr.

10 doplňků konstituce (ústavy)

10 doplňků ústavy představuje listina práv (Bill of Rights), která znamená mimo jiné svobodu náboženství, slova, tisku, právo nosit zbraň. V plastnosti od r. 1791.

Kdo byl G. Waschington, T. Jefferson, Jiří III., B. Franklin

G. Waschington

Vrchní velitel ozbrojených sil Virginie, poté v čele americké revoluční armády, taktické schopnosti, od roku 1789 1. prezidentem USA, stoupenec federalistické koncepce a centralizace.

T. Jefferson

Studoval právo, sepsal Prohlášení o nezávislosti a Unii, guvernér Virginie, 3. americký prezident (1801-1809)

Jiří III.

Anglický král.

B. Franklin

Vědec, spisovatel, politik, diplomat - velvyslanec USA ve Francii, dohodl pozdější příměří. Podílel se na vytvoření Prohlášení o nezávislosti. Sestrojil také první bleskosvod.

Bitva u Saratogy, bitva u Yorktownu

Bitva u Saratogy - označování jako bod zlomu během americké války za nezávislost, roku 1777, vítězí kontinentální armáda, díky vítězství vstupuje do Války Francie na straně kolonií.

Bitva u Yorktownu - 1781, vítězí Spojené státy spolu s Francií, kapitulace britských vojsk