Francie za revoluce a Napoleona
Velká francouzská revoluce
Datace
První fáze
- období generálních stavů a ústavodárného shromáždění 5. 5. 1789 - 30. 9. 1791
- období zákonodárného shromáždění 1. 10. 1791 - 20. 9. 1792
Druhá fáze
- období girondistického Konventu 21. 9. 1792 - 2. 6. 1793
- období jakobínského teroru 2. 6. 1793 - 27. 7. 1794
Třetí fáze
- období thermidorské reakce 27. 7. 1794 - 25. 9. 1795
- období direktoria 26. 10. 1795 - 9. 11. 1799
Společnost před revolucí
Reformace otřásla křesťanstvím, osvícenství.
Období generálních stavů
5. 5. 1789 - svolány generální stavy, král chtěl, aby odsouhlasili daně šlechtě a duchovenstvu. Ti chtěli rozdělit poměr hlasů po jednom v každém stavu a zajistit si tak většinu. Třetí stav tedy zasedá samostatně a požaduje reformy. Prohlásil se také za národní shromáždění.
Období ústavodárného shromáždění
Původně národní shromáždění se rozhodlo vypracovat ústavu. Král chtěl tomuto kroku zabránit a shromáždění zrušil - to vyvolalo útok pařížanů na Bastilu.
Pád Bastily (symbol královského útlaku)
14. července 1789, odtud datován počátek revoluce.
Národní gardy
Milice, které lid vytvořil pro dobytí Bastily a odboj v revoluci. (V čele Markýz La Fayette.)
Srpnové dekrety
Dekrety o zrušení feudalismu ve Francii. Rušily vrchnostenské soudy, feudální výsady, zavedly rovnost občanů v přístupu úřadům apod. Vydává Ústavodárné shromáždění.
Napoleon
1799
Navrácení Napoleona z egyptského tažení. Téhož roku provedl Napoleon spolu se svými spojeci převrad a začal vládnout jako první konzul, to znamenalo konec Velké francouzské revoluce.
Bitva u Marenga
Roku 1800 poráží Napoleon rakouská vojska u Marenga.
1804
Napoleon Bonaparte se prohlásil francouzským císařem.
Lateránské dohody
Dohody mezi státem (Itálie, Mussolini) a Svatým stolcem (Pius XI.) z roku 1929 znamenaly suverenitu Vatikánu, papež se zřekl nároků na původní církevní stát.
Code civile
Občasnký zákoním Napoleonův z roku 1804, vycházel z římského práva a přinesl ozdravení francouzské ekonomiky. Doprovázel školské a správní reformy Napoleona.
Grande Armeé
Velká armáda - armáda Napoleonova.
10/1805 × 12/1805
Porážka Rakušanů u Ulmu, kapitulace Rakouska. V prosinci se pak odehrála bitva "tří císařů" u Slavkova, Napoleon zde opět vítězí (nad Fantiškem II. a carem Alexandrem I.).
Rýnský spolek
Rýnský spolek nahradil zaniklou Svatou říši římskou, 1806, ze 16 vazalských německých států.
Kontinentální systém
Napoleon vyhlásil kontinentální brigádu zaměřenou proti Anglii, ta se ale postupně hroutí. Francie nemá dostatek prostředků suplovat potřebné suroviny.
1812
Vítězství Napoleona v bitvě u Borodina proti Rusku.
1813
Bitva u Lipska, porážka Napoleona evropskou koalicí.
Vídeňský kongres
Kongres o uspořádání ponapoleonovské Evropy. Po sesazení napoleona, 1804-1805. Účast všech evropských států kromě Turecka, potvrzení Německého spolku, vyrovnání.
Napoleon na Elbě
Napoleon povýval na Elbě přes děvet měsíců, roku 1815 prchá.
100 denní císařství
Po návratu z Elby obnovil Napoleon francozské císařství. Trvalo ale pouze 100 dnů. Končí po bitvě u Waterloo.
Napoleon na Svaté Heleně
Ve vyhnanctví po bitvě u Waterloo. Již neutekl a také zde zemřel (1821).
Svatá aliance
Svatá aliance bylo ideologickým spojenectví Ruska, Rakouska, Pruska a dalších evropských zemí (1815) proti národně osvobozeneckým a relovučně demokratickým hnutím. Význam se přenesl na čtyřspolek Anglie, Ruska, Rakouska a Pruska, který měl určovat další vývoj události v Evropě. Pro neshody ale nebyla aliance neúspěšná a roku 1848 (1849) končí úplně.
Waterloo
Definitivní a konečná porážka Napoleona byla právě v bitvě u Waterloo proti koalici Anglie, Pruska, Nizozemí, Hannoverska, Brunšvicka a Nasavska.
Restaurace
Napoleon - vojevůdce
Velice schopný generál, největším triumfem byla bitva tří císařů. Vyhrál většinu bitev a to i proti silné přesile.
Napoleon - politik
Schopný, zpočátku prvním konzulem, poté doživotním konzulem a nakonec císařem. Oblíbencem národa.
Napoleon - osobní život