Osvícenský absolutismus v Habsburské monarchii

Osvícenský absolutismus

Osvícenský absolutismus byla snaha některých panovníku (popř. ministrů) o uplatnění osvícenských myšlenek ve vládě při zachování absolutismu, popřípadě jeho následném posilování.

Toho mělo být dosaženo reformami, které by navíc měli přinést zlepšení ekonomické situace, což v konečném důsledku přineslo i lepší postavení poddaných.

Panovníci osvícenského absolutismu tedy osvícenské principy přijímali, nicméně je často chápali po svém a v souladu se svými zájmy. Důsledkem byla centralizace, omezování stavovské a církevní moci, společenský pokrok.

Osvícenství

Osvícenství je filosofický směr, myšlenkový proud, kulturní hnutí 18. století navazující na racionalismus, inspirovaný antikou, logikou, humanismem a renesancí, podle něhož je základní hodnotou svoboda, kterou může člověku přinášet právě rozumové poznání. Zajímalo se také o otázku ideálního uspořádání státu (společnosti) - podle osvícenství by měl být uplatňován princip rovnosti jednotlivých členů.

Osvícenství se týkalo také vědy (encyklopedisté - Denis Diderot) a umění (vzniká sentimentální román v literatuře). Mimo jiné ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci.

Reformy Marie Terezie

Dány především nutností zlepšit situaci po dvou válečných konfliktech - válce o dědictví rakouské (1740-1745), při níž byl po vtrhnutí do Čech a obsazení Prahy Karel Albert (bavorský kurfiřt) prohlášen za českého krále a ukončenou Drážďanským mírem (ztráta Kladska a Slezska) a Sedmileté válce (1756-1763), proti Prusku, Fridrichovi II., prohranou díky nástupu Petra III. v Rusku, který se přidal na Pruskou stranu, a ukončenou mírem v Hubertsburgu (def. ztráta Slezska).

Autorem většiny reforem - hrabě Fridrich Vilém Haugwitz. Platily pouze v Předlitavsku (počátky dualismu v monarchii).

• první reforma reformuje vybíraní daní - berní, namísto stavů vybírají daně nové zvláštní instituce - zemské deputace a komory
• a s tím související zřízení tereziánského katastru - soupis rustikální (poddanské) půdy (1748)
• později i soupis půdy dominikální (panské) (1757) - 2. tereziánský katastr
• zrušena Česká dvorská kancelář, namísto ní - Direktorium pro věci veřejné a kamerální a Nejvyšší soudní dvůr - Čechy, Morava a Slezsko nyní podléhají ústřední vídeňské vládě
• reformováno trestní právo - nový trestní zákoník/li>
• 1775 Urbanální patent - soupis poviností poddaných vůči vrchnosti a práv vrchnosti vůči poddaním, znamenalo oslabení práv šlechty
• 1775 agrární reformy Františka Antonína Raaba - rozdělení části panské půdy mezi rolníky za poplatek a nahrazení roboty penězi
• 1775 Robotní patent - omezení roboty na 3 dny v týdnu
• Konskripce - sčítání lidu a domů
• vznikla čísla popisná a ustálená příjmení
• podpora vzniku manufaktur (textilních, sklářských)
• celní unie - zrušení cel mezi Českými a Rakouskými zeměmi
• zavedena jednotná tolarová a zlatková měna
• zavedeny vojenské odvody
• zavedeny jednotné míry a váhy v celé monarchii
• sjednoceny právní normy v jednotlivých zemích monarchie, stanoveny pravomoci městských soudů i vrchnosti
• zavedena povinná školní docházka pro děti od 6ti do 12ti let (1774), reforma školství
  • triviální školy - na vesnicích - číst, psát, počítat, česky
  • hlavní školy - v krajských městech - základy latiny a některé odborné předměty
  • normální (vzorové) školy - v hlavních městech monarchie, vzdělávání budoucích učitelů
  • univerzity - vymaněny z dohledu církve
  • školy církevní - gymnázia - většinou ve správě jezuitského řádu
  • školy industriální - měli zlepšit schopnosti lidí pracujících v průmyslu a zemědělství
  • kromě triviálních škol probíhala výuka v němčině - snaha o jazykové sjednocení v monarchii

Reformy Josefa II.

Josef II., "selský císař", spoluvládne od smrti Františka Lotrínského (1765), vládne v letech 1780-1790, vzdělaný, usiluje o podřízení katolické církve státu, cestuje po monarchii v utajení jako hrabě Falknštejn, povolil svobodné zednáře (spolky osvícených umělců a politiků).

• zrušen jezuidský řád papežem - 1773 - část školství se vymanila z vlivu církve
• dále rušení klášterů a jejich přeměna v nemocnice a kasárna (Josef II. byl velmi praktický)
• Zlatý patent o zrušení nevolnictví - 1781, poddaní mají právo se stěhovat, svodobně uzavírat manželství, vyučit se v nějakém řemeslu, dávat děti do škol
• Tolerační patent - 1781 - vedle katolického vyznání tolerováno také luteránské, kalvinistické a pravoslavné vyznání
• zrušena diskriminace Židů - 1781
• Všeobecný zákoník o zločinech a trestech
• dokonce chtěl vojensky využít Pražský hrad a pohřbívat v pytlích - neprošlo

Osvícenský absolutismus v českých zemích

Osvícenský absolutismus

Viz Osvícenský absolutismus (výše).

Války o rakouské dědictví

Války o rakouské dědictví byly tři válečné konflikty o nástupnictví na trůnu Habsburské monarchie mezi Marií Terezií a jejími sousedy, Pruskem, Bavorskem a Francií. Důvodem války casus belli bylo odmítnutí nastupnictví Marie Terezie a Pragmatické sankce a územní nároky pruského krále Fridricha II ve Slezsku. První dva ze série konfliktů bývají proto také označovány jako slezské války, poslední střet je častěji nazýván podle své délky sedmiletou válkou.

V rámci prvních válek (v letech 1740-1748) došlo k několika dvoustranným konfliktům, které bývají pojímány jako samostatná střetnutí - jednalo se o koloniální války Španělska s Velkou Británií, a Velké Británie s Francií, dále o švédsko-ruskou válku. Do kontextu těchto bojů bývá řazeno i jakobitské povstání ve Skotsku.

Sedmiletá válka

Sedmiletá válka (1756–1763) byla válka, do které se zapojila Velká Británie, Prusko a Hannoversko proti Francii, Rakousku, Rusku, Švédsku a Sasku. Později bylo do konfliktu vtaženo i Španělsko a Portugalsko a v Indii byla napadena neutrální holandská vojska. Boje probíhaly na několika kontinentech: v Evropě, Severní Americe a Asii. Na americkém bojišti se konflikt nazýval francouzsko-indiánská válka.

Sedmiletá válka skončila podpisem Pařížského a Hubertsburského míru roku 1763 poté, co se obě bojující strany vyčerpaly. Mírové smlouvy pouze potvrdily tehdejší stav v Evropě a dominantní postavení Velké Británie jakožto koloniální velmoci. V konečném důsledku Prusko neprohrálo a zachovalo si možnost uplatňovat svůj mocenský vliv v sousedních zemích. Naopak Rakousko se muselo definitivně vzdát Slezska. (Zdroj: Wikipedie.)

Tereziánský katastr

Tereziánský katastr je soupis rustikální (poddanské) půdy (1748), později i soupis půdy dominikální (panské) (1757) - 2. tereziánský katastr. (Za Marie Terezie.)

Správní reforma

Roku 1762 založila Marie Terezie "direktorium in publicit et cameralibus", tedy direktorium pro věci veřejné a správní, které představovalo nejvyšší finanční a státní správu. To bylo nyní centralizované pro celou monarchii se sídlem ve Vídni. Pod direktorium potom spadaly gubernia - krajské úřady a správu pak zajišťovali výlučně školení státní úředníci, tedy žádná šlechta. Oddělena byla též justiční správa od té státní, bylo sjednoceno soudnictví, vytvořen občanský zákoník "Kodex Theresianus", v němž byla vyhlášena rovnost všech občanů před zákonem a "Constitutio criminalis Theresiana", který pro změnu zakazoval mučení.

Školská reforma

Zavedena povinná školní docházka pro děti od 6ti do 12ti let (1774). (Za Marie Terezie.) Mění se charakter škol:

• triviální školy - na vesnicích - číst, psát, počítat, česky
• hlavní školy - v krajských městech - základy latiny a některé odborné předměty
• normální (vzorové) školy - v hlavních městech monarchie, vzdělávání budoucích učitelů
• univerzity - vymaněny z dohledu církve
• školy církevní - gymnázia - většinou ve správě jezuitského řádu
• školy industriální - měli zlepšit schopnosti lidí pracujících v průmyslu a zemědělství
• kromě triviálních škol probíhala výuka v němčině - snaha o jazykové sjednocení v monarchii

Urbariární patent

Urbariární patent je soupis poviností poddaných vůči vrchnosti a práv vrchnosti vůči poddaním, znamenalo oslabení práv šlechty (1775). (Za Marie Terezie.)

Toleranční patent

Toleranční patent Josefa II. z roku 1781 povoloval vedle katolického vyznání také luteránské, kalvinistické a pravoslavné vyznání.

Patent o zrušení nevolnictví

Josef II. tímto patentem zrušil roku 1781 nevolnictví. Umožnil tak poddaným cestovat, volně uzavírat sňatky, vyučovat se řemeslům apod.

Zrušení jezuitského řádu

Josef II. zrušil roku 1773 jezuitský řád. České školství se tak vymanilo z jeho područí.

Vojenská reforma

Vojenská reforma Marie Terezie zavedla vojenské odvody, povinnou brannou povinost pro muže od 17 do 40 let, zvýšila počet vojáků a zavedla vojenské školy.

Pilnická dohoda

V Pilnici během Velké francouzské revoluce bylo rozhodnuto pruským a rakouským panovníkem (Leopoldem II.) o spojenectví proti revoluční Francii.

Finanční reforma

Za Marie Terezie byla zavedená jednotná tolarová a zlatková měna. V roce 1762 pak byly vydány první papírové peníze tzv. bankocetle.

Robotní patent

Robotní patent Marie Terezie z roku 1775 zkracoval povinou robotu poddaných na tři dny v týdnu.

Kdo byl kdo

• František Štěpán Lotrínský - manžel Marie Terezie, do vládnutí nezasahoval
• Karel VI. - rakouský císař, otec Marie Terezie
• Felbiger - učitel, reformátor rakouského školství
• Václav Antonín Kounic - český šlechtic ve službách Karla VI. i Marie Terezie jako diplomat, též mecenáš umění

Pragmatická sankce

Pragmatická sankce vydaná Karlem VI., otcem Marie Terezie, měla zajistit nástupnictví i po přeslici. Marie Terezie jako nejstarší dcera se tak měla stát rakouskou arcivévodkyní.

Marie Terezie

Dcerou Karla VI. Rakouská arcivévodkyně, královna česká i uherská, jež musela o své "rakouské" dědictví i přes Pragmatickou sankci bojovat. Za své vlády využívá reforem v duchu osvícenství i přes to, že osvícenství nebyla příliš nakloněna. Díky sňatkové politice svých dcer je také označována za tchýni Evropy.

Josef II.

Syn Marie Terezie, panovník osvícenského absolutismu, rakouský císař, který své matce vytýkal netoleranci vůči jiné než katolické víře. Spoluvládl s Marií Terezií a v roce 1780 nastupuje na rakouský trůn. Velmi praktický a racionální.

Leopold II.

Leopold II. byl druhým císařem římským, králem českým a králem uherským z dynastie habsbursko-lotrinské. Reformoval postupně, některé reformy svého bratra Josefa II. zrušil (potvrdil zrušení berního a urbariálního patentu), dobře vycházel i s církví, vyjednal mír s Turky. Stabilizoval zemi a krátce na to zemřel.

Podíl osobností na reformách

• B. V. Haugwic - reformy financí a správy
• L. J. Daun - vojenská reforma, armáda, maršál
• F. A. Raab - agrární reformy (rábizace)
• Felbiger - reforma školství, učitel