Pravěk

Periodizace dějin

Pravěk

Od vzniku člověka (3 milióny let př. n. l.) až do 4000 př. n. l. V Evropě dochází ke konci pravěku později.

Starověk

4000 př. n. l. až 476 n. l. (pád Západořímské říše).

Středověk

476 n. l. až 1453 (dobytí Konstantinopole) nebo 1492 (objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem).

Středověk dále můžeme rozdělit na:

• ranný - 476 n. l. až 11/12 stol.
• rozvitý - 11/12 stol. až 15/16 stol.
• pozdní - až 17 stol.

Novověk

od 1453 nebo 1492.

Periodizace pravěku

Doba kamenná

• starší doba kamenná - paleolit - od vzniku člověka až po 8000 let př. n. l.
• střední doba kamenná - mezolit - 8000 let př. n. l. až 5000 př. n. l.
• mladší doba kamenná - neolit - 5000 let př. n. l. až 3000 př. n. l.

Eneolit, chalkolit (doba měděná)

3500 let př. n. l. až 2000 př. n. l.

Doba bronzová

• starší doba bronzová - 1900 let př. n. l. až 1500 př. n. l.
• střední doba bronzová - 1500 let př. n. l. až 1200 př. n. l.
• mladší doba bronzová - 1200 let př. n. l. až 700 př. n. l.

Doba železná

• starší doba železná - 700 let př. n. l. až 400 př. n. l.
• mladší doba železná - 400 let př. n. l. až do přelomu letopočtu

Doba římská

1-4 stol. n. l.

Období přisvojovacího hospodářsví

Člověk se v období přisvojovacího hospodářsví spoléhá na to co mu dá příroda. Sběr plodin a lov zvířat. V poslední fázi přisvojovacího hospodářsví v mezolitu (střední době kamenné) také ochočování zvěře - domestikace. Přirozená dělba práce.

Od paleolitu (starší doby kamenné) až do vzniku cílevědomého zemědělství v neolitu (mladší době kamenné).

Počátky umění

První malby - makarónské kresby - tisky rukou.

Zvěrné umění - jeskynní malby zvířat, inspirace z lovu. Náčrt profilu zvířete: hřbet, nohy, rohy.

Dále malé sošky zvířat, sošky žen - venuše (Willendorfská venuše, Věstonická venuše) - zdůrazněné znaky mateřství, skalní malby zvířat, vyjímečně lidí.

Období produktivního (výrobního) hospodářsví

Od neolitu (mladší doby kamenné), vzniku cílevědomého zemědělství, člověk si začíná sám vytvářet životní potřeby. Souvisí s neolitickou revolucí - 1. společenskou dělbou práce.

Zemědělství: ochrana divokého obilí před plevelem, pěstování obilovin a luštěnin. Chov zvířat a využití jejich tažné síly.

S tím související vznik hrnčířství a keramiky (nutnost uchování surovin), výroba nástrojů a zbraní.

Ždáření - vypalování lesů - získávání úrodného popela. Chaty z dřevjených kůlů, znali ohniště a pec.

Hominizace

Hominizace je procesem polidšťování.

Faktory biologické a přírodní:

• napřimování postavy - chůze po zadních nohou
• vývoj ruky jako orgánu práce - důležité postavení palce - 90 stupňů od ostatních prstů
• ústup zvířecího vzezření
• zvětšování mozku

Faktory společenské a kulturní:

• vznik řeči jako nástroj lidské komunikace
• sapientace - rozvoj mozku, myšlení, psychiky

Antropogeneze

Antropogeneze je procesem vzniku a vývoje člověka jako bytosti biologické a společenské. Z řeského antrophos (člověk) a latinského genesis (vznik, původ). Trval několik miliónů let.

Existují dvě teorie o vzniku a vývoji člověka:

• teorie stvoření - kreacionistická teorie - vychází z biblického Stvoření, předpokládá Boží existenci a stvoření přírody, možnost vývoje jedinců v rámci druhu je možná, ale nepřesáhne hranice daného biologického druhu
• teorie vývojová - evolucionistická teorie - vychází z Darwinovy teorie postupného vývoje jednotlivých druhů, předpokládá zvířecí předky lidí

Polyteismus

Polyteismus vychází z anismu (víra v nadpřirozené síly). Jedná se o zbožňování některých přírodních živlů a sil. Při uctívání nebyly výjimečné oběti zvířat a lidí.

Dělba práce

Přirozená dělba práce

Přirozená dělba práce znamená dělbu práce mezi mužem a ženou. Muž loví, zatímco žena sbírá plodiny a připravuje pokrmy. Přirozená dělba práce funguje již od paleolitu (starší doby kamenné).

První společenská dělba práce

1. společenská dělba práce znamenala oddělení zemědělství od sběru a lovu. Dochází k ní v neolitu. Je také označováná jako neolitická revoluce.

Druhá společenská dělba práce

2. společenská dělba práce znamenala oddělení samostatných řemesel (zpracování kovů, keramika) od zemědělsví. Dochází k ní v mladší době bronzové.

Třetí společenská dělba práce

Ke třetí společenské dělbě práce dochází až později s rozvojem obchodu. V této společenské dělbě práce se osamostatňuje obchod.

Matriarchát, patriarchát

Od paleolitu (starší doby kamenné) má vedoucí postavení ve společnosti žena - matka jako zachovatelka rodu. Hovoříme o tzv. matriarchátu.

Toto postavení ženy se mění v eneolitu se vzrůstajícím významem muže. Muž jako lovec, zemědělec, řemeslník, kněz, ochránce a bojovník získává vedoucí postavení ve společnosti. Hotovoříme tedy o tzv. patriarchátu.

Kultury doby bronzové

Unitická kultura

Představuje kulturu starší doby bronzové. Vyspělá keramika - hrnečky s ouškem. Výroba šperků, směnný obchod. Převládájí kostrové hroby (skrčenci), pohřbívaní i pod mohyly (hlína nebo kámen).

Mohylová kultura

Představuje kulturu střední doby bronzové. Hroby kostrové i žárové. Dlouhé bronzové meče a dýky, břitvy, náboženské předměty, obětiště.

Kultura popelnicových polí

Představuje kulturu mladší doby bronzové. Převládají žárové hroby (popel v keramických nádobách). Větší hustota obyvatelstva a s tím spojené války. Přilby, štíty a nástroje z bronzu. Opevněné osady, včele náčelník - rodová aristokracie.

Keltové

Příchod do střední Evropy ze západu z důvodu přelidnění. Do Čech kmen bojú, na Moravu Volkové.

Představují Laténskou kulturu v mladší době kamenné, nejvyspělejší kultura evropského pravěku.

Razili si mince (duhovky). Pokročilé nástroje: kladivo, lopata, pilník, kosa, pila (ta s Kelty zaniká, znovu objevena až v gotice). Zdokonalování zbraní: kolové válečné vozy. Zlato získavali rýžováním (řeka Opava).

Stavěli si opevněné osady - oppida - funkce hospodářská i vojenská - centra řemesel, brány, síť ulic, zásobování vodou.

Společnost - rodová aristokracie, vládnoucí vojenská složka, zvláštní postavení kněží - druidů. Nikdy nevytvořili stát.

Přelom letopočtu - nápor germánských kmenů, vrací se na západ.

Domestikace

Domestikace je ochočování zvěře. Dochází k ní v závěrečné fázi přivojovacího hospodářství v mezolitu.

Nejvýznamější evropská naleziště pravěku

• jeskyně Montenespan a le Trais Frénes ve Francii
• jeskyně Altamira ve Španělsku
• Hallstatt v Rakousku (starší doba železná)
• La Tréne ve Švýcarsku (mladší doba železná)

Nejvýznamější česká naleziště pravěku

Paleolit

• Předmostí u Přerova (homo sapiens sapiens - člověk dnešního typu)
• Pekárka u Brna
• Dolní věstonice (homo sapiens sapiens - člověk dnešního typu)
• Koněpuské jeskyně
• Šipka u Štramberka (homo neandertalensis)
• jeskyně Kůlna (homo neandertalensis)

Neolit

• Mohelnice

Archeologie

Archeologie je vědecká disciplína zabívající se hmotnými prameny.

Bronz

Bronz je slitina mědi a cínu. Objev broznu je pokrokem ve výrobě nástrojů a zbraní, protože od čistých kovů se odlišuje vyšší tvrdostí.

Markomani a kvádové

Germánské kmeny, které se dostávají do Čech po Keltech. Markomané zatlačeni do Čech Římany, kde panovník Marobud zakládá Marobudovu říši.

Zemědělství zaostalejší, spíše lovci a pastevci (kozi, ovce, prasata). Žili v menších obydlích z pálených cihel a dřevěné střechy, která sdíleli spolu se zvířaty. Kultura ovlivněna Kelty, přesto méně vyspělá. Znali mince, ale vlastní si nerazili. Písmo - 24 run, použití při zaklínání a dalších náboženských obředech. Vyznávají přírodní božstva. Nikdy nevytvořili stát, organizování do jmenových svazů.

Bojové

Bojové byli významným kelstským kmenem, v mladší době železné osídlili území Čech. Viz Keltové.

Prehistorie

Prehistorie je věda usilující o poznání 1. epochy lidstva - pravěku. Je to také označení pro pravěk; první a nejdelší etapu lidských dějin.