Raný středověk v západní a střední Evropě
Franská říše (Francká)
Datace
- Konec 5. stol. - počátky, založení germánskými Franky, jednotlivá království sjednocuje Chlodvík.
- 843 - Verdunská smlouva, rozděluje říši.
Merovejci
První královký rod sjednocené Franské říše. Zástupci:
- Merovech
- Childegard
- Chlodvík I. - prvním králem všech Franků (481)
- Theuderich I. - nejschopnějším z franských vládců své doby, porazil Durynky a Sasy, válčil s Góty
- Chlothar I. - dobyl Burgundské království
- Chlothar II. - potvrzuje majetkové výsady šlechty, dolovil církvi volbu bikupů
- Dagobert I. - úpadek dynastie, roku 631 bitva u Vogastisburku - prohrává se Sámovou říší
- Childerich III.
Chlodvík I.
Chlodvík I. z rodu Merovejců porazil soupeře v bojích o moc a stává se prvním králem všech Franků v letech 481-511. Ovládl Zaalpskou Galii, porazil Vizigóty (507) a přijal křesťanství.
Lex Salica
Lex Salica (Pactus legis salicae) je soupis franského zvykového práva na přání Chlodvíka (508–511). Zákoník sálských Franků.
Majordomus
Od 7. stol. díky narůstajícímu vlivu feudálů. Majordomus představuje nejvyššího úředníka, výběrčího daní, nejvýše postavená osoba po králi ve Franské říši. Majordomus - správce. Jejich vliv sílil a majordomus Pipin III. sesazuje Merovejce a stává se franským králem, začíná dynastie Karlovců.
Tribut pacis
Tribut pacis je daní z míru. Franské říši platí tribut např. Durynkové, Sasové, Slované.
800
Rok 800 představuje ve Franské říši korunovaci Karla Velikého na římského císaře (nebyla uznána byzanským císařem). Korunovací papežem Lvem III. byl vytvořen precedenc - moc svědská je pod mocí církevní.
Karel Veliký
Karel Veliký byl nejvýznamějším panovníkem své doby, králem Franské říše a po roce 800 římským císařem. Výborná diplomacie, válečnictví, organizace. Připojuje Sasko, Bavorsko, část Itálie, vyvrátil říši Avarů - na dobytých územích zakládal marky včele s markrabíny. Na některých územích vybírá tribut - např. od slovanských kmenů, naturální. Pomohl také papeži Lvu III. a pokořil Landobardy, kteří oslabovali papežskou moc.
Karolínká renesance
Období vlády Karla Velikého nazíváme Karolínskou renesancí. Snaha o obnovení krásy antiky, centrem Cáchy (Aachen), kde soustřeďuje vzdělance, zakládá první školy (při biskupstvích a klášterech), palác, katedrálu. Písmem - karolínská minuskule (malé písmo), z něj se později vyvinula latinka.
Verdunská smlouva
Za Ludvíka Pobožného, obává se bojů o moc mezi syny, rozděluje říši - v roce 843. Znamenala zánik Franské říše.
Ludvík Pobožný, Ludvík Němec, Karel Holý
Synové Ludvíka Pobožného, získávají jednotlivé části Franské říše díky Verdunské smlouvě.
- Ludvík Pobožný - získává část Itálie až k Severnímu moři, tato část následně zaniká
- Ludvík Němec - získává území na východ od rýna (defacto dnešní Německo)
- Karel Holý - získává území na západ od rýna
Anglie
Alfred Veliký
Alfred Velik byl anglosaský panovník, král Wessexu a považovaný za prvního krále anglosaské Anglie. Vynikající vojevůdce, ubránil se dánským Vikinkům. Podporuje kulturu, vydává první zákoník.
1066
Bitva u Hastingsu, norman Vilém Dobyvatel poráží anglosasy (Harolda II.) a stává se anglickým králem.
Francie
Kapetovci
Kapetovci byli původem franským šlechtickým rodem, vládnou ve Francii od r. 987. Nejstarší členové rodu - Robertovci (např. Oda a Robert I., kteří byli prohlášení za krále na úkor Karlovců).
- Huga Veliký - francouzký vévoda, od něj si odvozují původ dnešní potomci růných linií Kapetovců
- Hugo Kapet - zakladatel dědičného královského rodu Kapetovců, roku 987 povýšen na krále
987
Hugo Kapet získává dědičný královský titul.
Uhry
Arpádovci
Arpádovci byli panovnickou dynastií v Uhrách. Zakladatelem Arpád - přivádí Maďarské kmeny do Karpatské kotliny.
955
Porážka Maďarů na řece Lechu východofranským králem Otou I.
Gejza
Náčelník maďarů, vytváří jednotné uherské knížectví s centrem v Ostřihomi. Koncem 10. stol.
Šťepán I. (maďarsky István)
Šťepán I. byl uherský panovník z rodu Arpádovců. 997 knížetem a roku 1000 prvním uherským králem, přijal křesťanství, založil arcibiskupství v Ostřihomi, později svatořečen.
Polsko
Piastovci
Piastovci - polská knížecí a následně královská dynastie, vládli v Polsku do roku 1370
Měšek
Měšek I. z rodu Piastovců byl první historicky doložený knížetem v Polsku (kolem roku 935). Za jeho vlády se do polska začíná šířit do země křesťanství z Čech.
Boleslav I.
Boleslav I. byl synem Měška z rodu Piastovců. Schopný vojevůdce, snaha o upevnění knížecí moci. Zakládá první polské arcibiskupství.
První arcibiskupství
První arcibiskupství v Polsku bylo založeno r. 1000 v Hnězdně za Boleslava I. Chrabrého.
Velká Morava (Magna Moravia)
Periodizace
- Vznik Velké Moravy - 833-836 a vláda Mojmíra I.
- 846-870 vláda knížete Rastislava.
- 870–894 vláda knížete Svatopluka.
- 895-906(7) vláda knížete Mojmíra II.
- Zánik Velké Moravy - 906-907 díky náporu Maďarů.
Základ, dvě knížectví, regna
- nitranské, centrem Nitra, kníže Pribina
- moravské, centrem Veligrad, kníže Mojmír I.
Společnost Velké Moravy
- Panovník, kníže - nejvýše.
- Velmoži - státní úředníci, orzanizace vojska a veřejně prospěšných prací, výběrčí daní.
- Vojsko.
- Svodobní rolníci a zemědelci.
- Nevolníci a otroci.
- Duchovní: většinou cizinci.
Hradiště
Hradiště je hradbami obehnané pravěké nebo středověké sídlo, čí místo, kde takové sídlo stojí. Hrazené sídliště je opevněná osada (sídlo) pro přibližně 3000-6000 lidí, centrum obchodu a řemesel, obraná funkce, zásobovaná vodou, síť ulic.
Michal III.
Byzanský císař, toho požádal kníže Rastislav o christianizaci Velké Moravy, vyhověl, posílá Konstantina a Metoděje ze Soluně.
863
Roku 863 začínají Konstantin a jeho bratr Metoděj misijní službu na Velké Moravě.
Staroslověnština
Makedónské nářečí starobulharštiny. Použita při christianizaci Velké Moravy.
Hlaholice
Nejstarší slovanské písmo vytvořené Konstantinem a metodějem, vychází z řečkého písma. Z hlaholice později vzniká něj cyrilice a z ní azbuka.
Sídlo arcibiskupství
Arcibiskupství na Velké Moravě (Moravsko-panonská diecéze) vzniká roku 885 za Svatopluka, sídlem je
Gorazd
Moravský biskup po Metoději. Po vyhnání žáků Cyrila a Metoděje půdobí na Balkáně.
Wiching
Nitranský biskup.
Proglas
Veršovaná předmluva k překladu Bible, psána staroslověnsky, zdůvodnění christianizace ve staroslověnštině. Nejstarší česká literární památka. Autorem nejspíše Cyril.
Zákon sudnyj ljudem
Nejstarší zákoník na našem území, napsal Metodějem ve staroslověnštině.
Panonské legendy
Panonské legendy nebo Moravsko-panonské legendy jsou legendami o Konstantinovi a Metodějovi, o jejich životě, obhajoba jejich tvorby a působení.
894-904
Vládne Mojmír II.
Seřazení Mojmíra I., Svatopluka a Rastislava
- 830-846 vláda knížete Mojmíra I.
- 846-870 vláda knížete Rastislava.
- 870–894 vláda knížete Svatopluka.
Byzanz, Byzanská říše (Římská)
395
Roku 395 (po smrti císaře Theodosia I.) dochází k rozdělení Římské říše na západní a východní část.
Edikt milánký
Edikt milánský, vydán císařem Konstantinem I., zrovnoprávňuje křesťantví s ostatními náboženstvími.
Corpus Iuris Civilis
Corpus Iuris Civilis je kodifikací římského práva, občanským zákoníkem. Vzniká na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. stol.
Caesaropapismus
Caesaropapismus je označení pro spojení nejvyšší moci světské a církevní v osobě jednoho panovníka. Panovník je nejvyšším knězem a zároveň vládcem. Charakteristický pro byzanstské císaře.
Jazyk
Zpočátku latina, poté císař Herakleios stanovuje řečtinu jako hlavní jazyk říše (7. stol.).
Písmo
Byzantiny
Zlaté byzantiny přestavovali peněžní směnu v Byzanci.
Thémata
Thémata byla vojenskými správními obvody včele se stratégy, kteří vybírají daně. Lepší obrana před nájezdy.
Ikonoklasmus (obrazoborectví)
Ikonoklasmus bylo obrazoborecké hnutí. Někteří byzanští císařové odmítají uctívání ikon (záminka), proto útočí na mnohé kostely a kláštery - chtějí získat jejich bohactví.
Architektura
- Prvky antiky, křesťanství a orientu (kupole).
- Půdoris - krychle nebo tvar kříže.
- Vnitřek chrámů zdoben mramorem, mozaikovými obrazy, ikonami, ornamentikou.
Chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli a chrám Sv. Sofie v Kyjevě.
Ikona
Cařihrad
Cařihrad je slovanským označením pro hlavní město Byzantské říše - Konstantinopol, dnešní Istambul.
1453
Rokem 1453 zaniká Byzantská říše dobytím osmanskými Turky (Mehmed II.), padlo poslední území Byzance - Konstantinopol, v bojích padl i poslední císař Konstantin XI.
Časové seřazení: Justinián I., Basileos II. Bulharobijec, Konstantin I. Veliký
- Konstantin I. Veliký - 3. až 4. stol.
- Justinián I. - 5. až 6. stol.
- Basileios II. Bulgaroktonos - přelom 1. tisíciletí
Arabská říše
Beduíni
Beduíni jsou obyvatelé pouště, kočovní lidé žijící v poušti. Hojně používají velbloudy, pro cestování pouze samice, samce pouze k chovu.
Mekka
Arabské město, odtud pocházejí Kuraišovci, kteří uctívali černý kámen ve svatyni Kaaba, jedním z nich - Mohamed. Dnes významné muslimské město, kam musejí muslimové alespoň jednou za život vykonat pouť.
570-632
Období života Mohameda, podle Islánu: posledního a nejvýznamějšího proroka Alláha.
Islám
Islám - druhé nejrozšířejnější náboženství na světě, monoteistické, založeno Mohamedem (muslimové věří, že Mohamed byl posledním prorokem Alláha). Jejich stoupenci - muslimové. Uznávají 4 posvátné knihy, nejvýznamější je Korán, patří mezi ně i Starý Zákon.
622
Rok Hidžra - odtud datují muslimové svůj letopočet. V tomto roce odchází Mohamed po neúspěších v Mece do Mediny.
Muslimové
Muslimové jsou stoupenci Islámu, věří v jediného boha - Alláha.
Medina
Arabské město. Do Mediny se odebral Mohamed roku 622 z Mekky, kde bylo jeho učení přijato záporně. Tento rok nazíváme rokem Hidžra - odtud datují muslimové svůj letopočet.
Korán
Posvátná kniha muslimů. Obsahuje zjevení Mohameda, podle něj: súry koránu pocházejí od archanděla Gabriela, který mu je sám diktoval. Rozdělena do 114 súr - kapitol (6236 veršů).
Chalífové
Chalífové byli následníky Mohameda a pokračovateli šíření Islámu.
Súra
Kapitola Koránu, posvátné knihy muslimů a islámu.
Bitva u Poitiers
V bitvě u Poitiers zastavuje Karel Martel (franský majordomus) roku 732 nápor arabů do Evropy.
Sunna
Sunna - kniha, ortodoxní islámská nauka, odtud - sunité. Jedním pramenem islámského práva.
Cordóbský chalífát
Roku 711 je vyvrácena říše Visigótů v Hispánii Araby - Maury, kteří zde zakládají Cordóbský chalífát. Jedná se ve své době o hospodářsky a kulturně nejvyspělejší oblast Evropy. Následně postupně dobyt křesťany - reconquista.
Iktá
Obdoba evropského léna (léno - feudum) v arabské říši.
Zánik Arabské říše
Zánik Arabské říše nastal vpádem seldžuckých Turků v 11. stol. z východu. Ti příjmají Islám a podmaňují si Araby.
1. univerzita
Dynastie Abbásovců (749-1258)
Dynastie Abbásovců se chopila moci v Arabskému chalífátu po dynastii Umajjovců. Svůj původ odvozuje od strýce Mohameda.
Dynastie Umajjovců (661-749)
Dynastie chalífů vládnoucí Arabskému chalífátu v letech 661-749 n. l. Španělští Umajjovci - poté co se k moci chopila dynastie Abbásovců je založen Córdobský emirát (později - 929 - chalífát) na pyrenejskem poloostrově, zde dynastie pokračuje do roku 1031.
Šiité x sunité
2 proudy Islámu:
- šiité - uznávají jen přímé následníky Mohameda
- sunité - ortodoxní, kniha suna
Ibú Alí Ibn Síná
Avicenna (Abú Alí Ibn Síná), nar. v Persii; lékař, filisof a teolog. Dílo: Kniha o uzdravování duše.
Arabský architektonický sloh
Osobitý - mešity (islámská svatyně), minarety (věže). Bohatá výzdoba (ale nesmí se zobrazovat lidé) - květinové motivy, geometrické obrazce (arabesky), oblouky.