Stoletá válka

Periodizace stoleté války

• První etapa (1337–1360) - Anglie se staží udržet si svá území ve Francii, spojencem samotné Flandry. Proti - Francie a Skotsko. Převaha Anglie.
• Druhá etapa (1360–1415)
• Třetí etapa (1415–1453) - převaha a vítězství Francie.

Příčiny

Stoletá válka byla prakticky vyvrcholením střetů mezi Anglií a Francií o území Normandie, které měl dříve v držení jako léno od francouzkého krále normandský vévoda Vilém. Po dobytí Anglosaska v roce 1066 si toto území ponechal.

Záminka

Edvard III., anglický král, vyhlašuje válku Filipovi VI. (Francie) pod záminkou nároku na francouzský trůn. Edvard III. byl totiž synovcem Karla IV. (syn jeho sestry Isabely), posledního francouzkého krále z rodu Kapetovců. Podle francouzů, ale nemá nárok dědit po přeslici.

Bitva u Kresčaku

Roku 1346 byla poražena Francie u Kresčaku Anglií. V této bitvě bojoval také Jan Lucemburský, český král, po boku Francie.

Morová nákaza

Během stoleté války řádila jednu dobu morová nákaza (černá smrt) v obou znesvářených zemích. Ten oslabil bojeschopnost Francouzů. Jindřich V. situace využil a dobývá zmatenou severní část Francie, Paříž nevyjímaje. Se stoletou válkou potom zmizel i mor.

Bitva u Mantzikertu

Bitva u Mantzikertu se odehrála mezi seldžuckými Turky a Byzancí roku 1071. Byzance prohrává.

Jana z Arku (Sv. Johanka z Arku)

Jana z Arku zvaná též jako Panna orléanská byla hrdinkou stoleté války a bojovnice za Francii proti Angličanům. Výrazně pozvedla morálku Francouzů a ti pod jejím vedením dosáhli řady úspěchů a vítězství. Roku 1431 upálená jako kacířka po vykoupení ze zajetí Angličany, kteří se ji chtěli zbavit.

Výsledky stoleté války

Roku 1453 končí stoletá válka porážkou Anglie, ta ztratila svá území ve Francii s výjimkou přístavu Calais.

Válka dvou růží

Válka dvou růží znamena boj dvou anglických rodů - Yorků (bílá růže) a Lancasterů - o královský trůn mezi lety 1455 – 1485. Důsledkem bylo téměř úplné vyvraždění a vyčerpání obou rodů a nastoupení na trůn Tudorovců, kteří využili situace.

John Ball

John Ball, kněz, byl vůdcem lollardů, povstalců, jejíchž cílem bylo osvobození lidstva a nastolení rovnostářství.

John Wiklif (John Wycliffe, Jan Viklef)

John Wycliffe byl anglický teolog na Oxfordské univerzitě. Autor 1. překladu Bible do Angličtiny. Propagoval reformy Římsko-katolické církve a proto je dnes považován za předchůdce protestantů. Mimo jiné byl inspirací i českým husitům.

Domesday Book

Tzv. Kniha posledního soudu - záznam průzkumu Anglických zemí (něco jako sčítání lidu), který si nechal pořídit Vilém Dobyvatel po dobytí Anglie, dokončen byl roku 1086.

Magna Charta Libertatum

Magna Charta Libertatum nebo také the Great Charter je Velká listina svobod, zákon vynucený šlechtou na králi Janu Bezzemkovi r. 1215.

Stal se základem anglického a amerického práva, tvoří základní zákon anglické stavovské monarchie, omezující pravomoc panovníka ve prospěch šlechty a měšťanstva, garantoval nezávislost církve na králi. (Wikipedia.org)

Velká rada

Velká "královská" rada - tak se nazývalo schromáždění baronů a představitelů církve, pozdějším základem parlamentu. Zpočátku svolával král.

1265

Roku 1265 byl poprvé svolán anglický parlament. Zasedali v něm baroni (vyšší šlechta), rytíři a měšťané. Horní komora - komora lordů.

1312

Papež roku 1312 zrušil řád templářů na popud Filipa, přičemž byli templáři obviněni z kacířství.

Generální stavy

Shromáždění stavů ve Francii svolávané panovníkem od roku 1302. Projednávání státních záležitostí a schvalování daní. Složeny z duchovenstva, šlechty a měšťanstva.

Schizma

Tzv. Velké schizma roku 1054 znamenalo dovršení rozkolu a rozštěpení Západní a Východní křesťanské církve. Vzniká círvek Římsko-katolická včele s papežem a s latinským jazykem a círvek Řecko-katolická včele s Byzantským monarchou a s jazykem řeckým.

Centralizovaná monarchie

Státní zřízení, ve kterém dědičný panovník kontroluje daňový systém, žoldnéřské vojsko a stavy. Moc státu je centralizovaná v rukou panovníka. (Francie ve 2. polovině 15. století.)

Parlamentní monarchie

Demokratické státní zřízení, ve kterém dědičný panovník nemá příliš velké pravomoce a jeho moc je omezena parlamentem.